Slovo Boží

k těm, kteří jsou zvoleni:

pro službu lásky a oběti –

pro vývin duše k božskému stavu –

pro spojení s věčným mocným Slovem –

pro mnohé činy, které Krista slaví, jej projevují
a tak rozšiřují úctu k němu na Zemi a v celém vesmíru –

pro přijetí jména Ježíš jako znaku svatosti života člověka –

pro vzácný úřad duchovních soudců a vůdců
na cestách k Bohu –

pro úkol kněžský a kazatelský –

pro moudrost, která je učitelem a rádcem všem –

pro radost, sídlící tam, kde přebývá láska –

pro statečnou obranu i ochranu dobra
v místech, kde je zlem ohroženo, sníženo a odmítáno –

pro práci na obnovení všeho porušeného
v původní kráse a obrazu Božství –

pro péči o slabé, ponížené, zbloudilé i v utrpení se nacházející –

pro nové věci učiněné Kristem v čase, který přichází
jako den ranním úsvitem slunce –

pro poznání nesmírné hloubky tajemství života –

pro vkládání pokoje a míru do všech cest Země a člověka –

pro život cele zasvěcený Kristu –

pro místa na pravici Boží, kde jsou nejsvětější ze svatých synů,
nejvěrnější z věrných služebníků Pána –

pro vzor života člověka, který prošel smrtí ke vzkříšení –

pro příklad pokory a oddanosti Vůli Boží –

pro přemnohé důkazy Boží Lásky k člověku, člověka k Bohu –

pro slyšení Slova –

pro vidění Slova –

pro následování Beránka –

pro spojení s Kristem na věky –

pro naplnění Nového zákona do posledního písmene
jeho stanovení o lásce všech ke všem


1

Raduj se, Země,
která jsi jako kámen i živá hmota a tak se jmenuješ –
jsi zvolena za místo velkých činů Boha, který je Kristus.

Raduj se, Země,
zdobená krásnou růží, bělostnou lilií –
na tobě opět spočívají nohy Svatého, který Spasitelem je zván.

Raduj se, Země,
plná plodů, květů a obilí –
na tobě se splnilo Boží předpovědění, sliby svaté úmluvy
se synem-člověkem.

Raduj se, Země,
naplněná zakalenými vodami –
přicházejí vlahé a vysušující větry i čisté nebeské deště,
v nichž se svěže zazelenáš, vydáš velké úrody pro všechny v tobě žijící,
z tebe se živící chlebem těla i pokrmy duší.

Raduj se, Země,
přikrytá těžkým krunýřem skal a hor –
staneš se rovinou a nebudeš unavovat poutníky chodící tvými cestami,
tvými hlubokými, dosud tmavými úvozy.

Raduj se, Země,
nad níž mraky tak často nesou hrom a blesk –
nalezne v tobě otevřený dům, kdo zatouží po vykoupení,
po zušlechtění duše do Mariiny krásy.

Raduj se, Země,
trápená v mnohých dnech zimou i horkem –
zmírní se mrazy a ztlumí žáry, k člověku vstoupí klid, pokoj a smír.

Raduj se, Země,
ohrožená úklady zla –
brzy budeš od nich osvobozena a pak obklopena kruhem božských duchů,
kteří do tebe vnesou nejvyšší poznání Boha.

Raduj se, Země,
bohatá životem lidí – tvé domy budou přebudovány na příbytky,
v nichž sídlí vykupující Boží milost, která z tebe učiní krásné dítě boží.

Raduj se, Země,
úrodná a plná – omládne tvá stará tvář, neboť se usmívá na ni Bůh
a ozařuje ji Svou věčnou mladostí a krásou.

Raduj se, Země,
svědku Božího díla – v tobě již buduje Bůh své sídlo
v srdcích pokorných a tichých, plných lásky.

Raduj se, Země,
jako jedno živé tělo, jedna duše – v tebe opět vstupuje  Slovo !

2

Slyšte, slyšte mě, lidé –
      já jsem to, Bůh váš,
který jsem sestoupil do temnot pro vás, vaši záchranu, váš návrat do náruče Lásky,
něžné a dobrotivé Matky čekající v upraveném čistém domě na příchod dítěte,
radující se z každého maličkého znamení, že doba ta je blízká.

Slyšte, slyšte mě, lidé –
slyšte sdělení Slova, které je odevždy v Bohu, ozývá se prostorem života
zvučným tónem šesterého znění, jímž se chvěje Země i všechno živé v ní, stvořené pro člověka,
jeho radost, potřebu i užitek a krásnou podobu Země.

Slyšte, slyšte mě, lidé –
slyšte Syna, který následuje Otce a je přítelem všem jemu blízkým, věrným a oddaným
každičkým dechem, v každém čase života, kteří nesčítají vytrpěné bolesti, prolitou krev,
slzy vyplakané pro své bratry a za své přátele.

Slyšte, slyšte mě, lidé –
Slovo přišlo mezi vás, aby vás oslovilo a řeklo, že Bůh se smiloval nad vámi
a ve skryté neviditelné podobě působí v lidské duši, aby se rychle rozvila z poupěte v růži,
ze seménka ve výborný plod.

Slyšte, slyšte mě, lidé –
slyšte srdcem, neboť pro ně jsou zvěstovány všechny nové věci,
rozvíjející se jako květ z poupěte, z kořene strom, moře z tisíců praménků
zvolna, ale jistě a bez přerušení vteřinu za vteřinou, den za dnem ve věčnosti života.

Slyšte, slyšte mě, lidé –
slyšte Slovo nové, které vám odhaluje skryté cesty života mého i vašeho
pro čas Nového zákona, nabývajícího platnosti dnem Vzkříšení –
zvěstuje radost připravenou mou Láskou.

Slyšte, slyšte mě, lidé –
slyšte a žasněte, že se uskutečnil zázrak nové oběti Lásky, která je nedočkavá
vašeho příchodu k ní, vaší lásky, a proto vytváří nové možnosti
pro vaše rychlé vystoupení na Nebesa i pro to, abyste i vy zahořeli touhou v Lásce žít.

Slyšte, slyšte mě, lidé –
a přijímejte Slovo, mluvící láskyplně bez podoby a tvaru, jako síla oživující,
obnovující duši i celý její svět, v němž žije a působí jako tichá ovečka bez pastýře,
zapadlá do hluboké jámy, kde je tma a úzkosti.

Slyšte, slyšte mě, lidé –
málo dosud znáte mých slov, málo chápete to, co je mé a Otcovo i Jednotou Boží,
co se ve věčnosti mezi Otcem a Synem odehrává, jimi prochází,
přelévá se jako voda ve spojitých nádobách – nikdy více, nikdy méně, vždy jen tolik,
kolik od počátku je v Bohu obsaženo jako Život, jako jsoucnost Boží.

Slyšte, slyšte mě, lidé –
lidé se srdcem zjemnělým a očištěným, které již nezná hněvů, ani zla, je pokorné, tiché
a vyhlíží můj příchod bez všímání si světa a jeho sporů, bez pohoršení se nad nimi.

Slyšte, slyšte mě, lidé –
k vám tichým jdu nejdříve, protože jste schopni mě uslyšet a připojit se k malému stádu,
které vedu přímou cestou bez oklik do ovčince, vybíleného a připraveného za přístřeší
pro jeho odpočinek, poklidné další žití.

3

Jsem váš Stvořitel,
neboť Síla Hospodinova ve mně – a já Jím jsem.

Jsem váš Bůh,
avšak vzal jsem na sebe podobu Syna člověka a v ní se zjevoval
na počátku nového věku – v ní konám úkol Mesiáše, aby byla poznána i Láska má
a všechno, co činím v ní, jí a pro ni.

Jsem váš Pán,
avšak nechci panovat, ale sblížit se a spojit úzce s člověkem, aby se naplnilo stanovené –
že jako Bůh i člověk budu poznáván i milován.

Jsem váš Otec,
neboť Vůle je Otec – já jsem ve Vůli a jsem Vůle sama a dílo Vůle jste vy, stvoření!

Jsem vaše Matka,
neboť ve mně bylo počato a mnou zrozeno všechno, všemu dán tvar,
proto i toto jméno mi přísluší a já i v něm chci být vám znám.

Jsem Syn jediný,
nad něhož a mimo nějž jiného Syna není, jen ten,
který je jako syn-člověk stvořen, aby Syn Bůh byl v tomto synu-člověku poznán tehdy,
stane-li se svatým a dokonalým, kdy v něm zazáří v celé plnosti má podoba,
podle níž byl učiněn v čase prvopočátků.

Jsem Slovo,
Slovo znějící od věků do věků z úst Boha živého, silně a mocně, i tiše, vlídně, láskyplně,
káravě i povzbudivě, podle potřeb daných časem i děním v něm.

Jsem Duch Boží,
jenž sám sebou počíná a žije v Otci i Synu nedělitelnou Jednotou, z níž vychází jen,
stane-li se mluvčím Boha v jeho plnosti, stane-li se učitelem lidu, volaného ke spasení.

Jsem váš Vládce,
avšak nevládnu nad těmi, které miluji a dávám jim svaté úmluvy, ale vedu je
rukou Otcovskou i Mateřskou do krásného života Lásky a pokoje.

Jsem váš Soudce,
protože je třeba dodržovat řád i zákony dané na počátku,
aby dobrý výsledek veškeré práce byl střežen a zachován, aby syn-člověk si osvojil
přísné způsoby mravů příkladné pro všechno tvorstvo.

Jsem Ježíš,
neboť je to jméno dokonalého člověka, a já jsem
první dokonalý Člověk.

Jsem Kristus,
a toto jméno je jméno nové, které si dal Bůh – Mesiáš.

4

Ve jménu novém
přišel jsem do blízkosti lidí v čase, kdy spatřili mě jako Ježíše, Syna člověka.

 Ve jménu novém
konám všechno dílo započaté Golgotou, časem nesmírně vážným,
v němž se počalo odkrývat mé Božství i člověčenství,
a projevila se má velká touha po synech, kteří mě opustili, i má Láska k nim.

Ve jménu novém
počínám působit mezi všemi národy Země, které ve mne věří i nevěří,
nazývají mě Soudcem i častují rouháním a výsměchem, jimiž se zlehčuje má Moc,
odnímá se mi možnost ochrany člověka, národů a Země.

Ve jménu novém
působím již na Nebi i na Zemi, v oblastech světla i tmy, mezi bytostmi vědomými
i nevědomými, které jsem dosud svým Duchem neoživil, nedal jim osvícení Láskou.

Ve jménu novém
přináším všem provinilým tvorům smír i poznání mé Vůle, řízené Láskou,
volící cesty pokojné, naplněné usilovnou prací i obětmi, které vytyčuje jako vzory
pro všechny poutníky životem.

Ve jménu novém
vycházím vstříc těm, kdo na Boha myslí hledajíce Jej v sobě, nad sebou i kolem sebe
ve všem, co poznávají.

Ve jménu novém
dávám poznávat svá tajemství lidem čistého srdce, kteří se vyhýbají nešlechetnostem,
bedlivě střeží svou duši a ode mne čekají pro ni spásu.

Ve jménu novém
rozvažuji všechny věci života lidí, hodnotím je a soudím podle nových zákonů,
oznámených evangeliem daným lidu.

Ve jménu novém
procházím i cestami andělů, kteří nebyli podrobeni zkouškám zla a jsou v mé blízkosti,
střežíce Boží řády života, všechny poklady Ducha i všechno svaté a nedotknutelné.

Ve jménu novém
plním mesiášské úkoly tam, kde jsou již předpoklady pro spásu a duše schopny i hodny
přijmout nová zaslíbení a nové úmluvy, z nichž mé soudy jsou odstraněny,
k jednání s člověkem nastupuje má Láska a její milost.

Ve jménu novém
jsem jako Bůh a Pán nade vším, co jest…

Ve jménu novém
jsem všude přítomen – jsem, co jsem…

5

Poznejte mé nové jméno, národy Země,
pro ně odložte všechny zbraně – pro ně hledejte cesty míru a pokojné spravování věcí.

Uvěřte v ně, lidé,
a čiňte pokání v zahanbení a lítosti nad životy prožitými v nepravostech a nízkostech.

Vydobývejte mu čest a slávu
všichni, kterým přísluší jeho obhajoba, zjevování i jeho oslava.

Přemýšlejte o něm
ve svých srdcích všichni moudří, hledající i nalézající Boha za vším, ve všem a všude.

Milujte toto nové jméno,
abyste je mohli přijmout za svůj cíl, jemuž zasvětíte svůj život, všechno své konání.

Přičiňujte se,
aby z jeho svatosti bylo dáno každému na Zemi, i nevědomým, i hříšným
pro váš čistý a dokonalý život.

Neodchylujte se
od započaté cesty vy, kteří jdete cestou hloubek i výšin ducha, ticha a pokory,
plní snah vydobýt ztracený titul synovský – vámi má se mé nové jméno již brzy oslavit,
projevit, zářit až do největší tmy.

Zamilujte si je,
vy, kteří zušlechťujete duše do vnitřní krásy a duchovní čistoty, do svatého života
zbožnosti a velké lásky.

Hlásejte
jeho Moc a Sílu všichni, kteří jste zakusili jeho působení ve svém srdci.

Radujte se
nad jeho zjevením, pobloudilí a hříšníci – přináší vám milost a spásu!

Utíkejte se k němu
všichni trpící, všichni věřící v Boha a jej milující,
ono vám přináší zhojení vší bolesti i odstranění všeho zla – otevření ráje!

Posvěcujte je
vlastním svatým životem, aby ve vás bylo živé, silné, působící požehnání Zemi
a přitahovalo všechno její tvorstvo pod svůj vliv do zářícího Světla Lásky,
do jejích dobrých zákonitých cest!

6

Nebojte se mne –
neruším zcela úmluvy Hospodina, jen je doplňuji a zjevuji, co nemohlo být odhaleno
za časů přísnosti a soudů pro velkou hříšnost člověka.

Nebojte se mne –
já Hospodinův stánek krášlím světly, naplňuji jej vzácnými vůněmi radosti a pokoje,
které byly uschovány v pokladnici Ducha pro čas, kdy zazáří nová cesta Života,
nové krásné dění s účastí láskyplnosti.

Nebojte se mne –
utišuji hněvy a obměkčuji tvář přísného Hospodina, že je celá vůči vám milá,
vlídná, vítající toho, kdo na ni patří ve skrytu srdce, s úsměvem důvěry
a něžným slovem lásky k Němu.

Nebojte se mne –
Kristus je Láska Boha zářící jako Slunce prostorem Země, krášlí pusté a neživé světy,
v nichž dosud byla tma, protože lidský duch v nich neměl své živé vědomí,
nevěděl, že má být tvůrcem dobrých věcí a nositelem podoby Boží.

Nebojte se mne –
nový čas mi velí odkrýt srdce a ukázat, co se v něm nalézá, čím je dávno naplněno,
jak žilo i rmoutilo se, protože Láska ustoupila činům Vůle a Moudrosti,
aby se zbudovalo pevné dílo plné sloupů, které nenaruší čas, nikdy se nehroutí.

Nebojte se mne –
já přibližuji tajemství Boží a zjevuji Boha jako projevenou Lásku,
jako Toho, který není lidu daleký a nezjevitelný, přísný a hněvivý, ale který se sklání
nad každým jako otec a matka nad drahým dítětem.

Nebojte se mne –
tak bylo určeno od počátku, že Slovo se vtělí a bude Synem, který učiní nové věci,
Zemi obrátí ve Slunce a Slunce v Zemi, oživí hvězdné světy
různými životy tvorů, neznajících bolesti a stesky, kteří se stanou nositeli lásky a pokoje,
šiřiteli moudrosti a dobré vůle i velkými budovateli vesmíru.

Nebojte se mne –
radostné poselství sdělil jsem lidem na Zemi a ještě je rozšířím a učiním známým,
aby člověk netápal ve věcech víry a problémech života, ale znal má přání
a jimi se řídil na Zemi i v oblastech, kam vstoupí po odložení těla.

Nebojte se mne –
má slova jsou naplněna vlídností a ochotou pomoci lidem v jejich těžkém zápase
o život člověka, jeho uvědomění i duchovní oživení, návrat ve svatá místa nebeská.

Nebojte se mne –
dříve, než jsem se stal Soudcem, spočíval jsem v Lásce
a ona mi vtiskla nesmazatelný jemnocit, který žádná lidská nepravost nezruší,
který již provždy bude mou krásnou vlastností i svědectvím mé jednoty s Otcem.

Nebojte se mne –
pominula doba trestů, přešly staré věci a nová doba je v rozkvětu –
zjevující nové krásné činy Boha – nové úmluvy o dění na Zemi i na Nebi,
podle nichž vám bude radostné žít!

Nebojte se mne –
jsem před vámi v podobě vašeho bratra, prosté a známé,
posvěcené mým utrpením kříže, a chci takto s vámi život sdílet ruku v ruce, Srdce v srdci,
Duch v duchu, Duše v duši – navždy…

7

Pojďte blíže ke mně –
je třeba, abyste zúžili prostor, dělící nás od sebe – čas nečeká na váhavé a nesmělé,
kteří se bojí a schovávají, aby nedošli úhony a nevyvrátil je silný vítr ducha,
neuvedl je do rozpaků a zmatků nad odkrývaným tajemstvím života.

Pojďte blíže ke mně –
čas letí – brzy se připozdí a brána se zavře loudavým poutníkům, které svět zaujal,
drží jejich myšlenky a oni pak v ohlížení se na všechny strany zapomínají
na stanovenou hodinu příchodu, vstupu do domu Otcova.

Pojďte blíže ke mně –
vycházím již v ústrety lidem, kteří statečně jdou vpřed plni starostí o duchovní cesty,
aby je neminuli, ale šťastně je nalezli a na nich došli co nejdříve na určené místo.

Pojďte blíže ke mně –
silně již naléhám se žádostí, abyste opravili chyby a omyly svých skutků
a naučili se je naplňovat šlechetností a dobrotou, žádanou na mých synech.

Pojďte blíže ke mně –
vždyť je již nejvýš žádoucí vstupovat na duchovní cesty a upravovat je,
aby se víc a více duší rozhodlo zanechat světa a jít za mnou jako za Světlem,
za cílem, místem, kde je odpočinek, mír a blaženost.

Pojďte blíže ke mně –
rmoutím se nad bázlivostí duší přede mnou, jejich pochybnostmi o mém milosrdenství
i spravedlnosti, o mém pochopení obtíží života, kdy duše je jak omámena tělesnými smysly,
a proto neví o tom, co je ukryto za obrazem světa, celé hmoty Země i hvězd.

Pojďte blíže ke mně –
nedočkavě na vás čekám, až se přiblížíte s radostnou důvěrou ke mně jako k tomu,
jenž vám dokázal své přátelství i nezištnou pomoc a který vám chce dát otcovskou Lásku.

Pojďte blíže ke mně –
pojďte k mým nohám – já skloním se a pozvednu vás výše, jak činím
všem pokorným a skromným.

Pojďte blíže ke mně –
pojďte k mé ruce – ona stiskne vaši v upřímném nejtěsnějším přátelství
a nepustí ji dříve, pokud nebudete na bezpečném místě v rajské zahradě Matky.

Pojďte blíže ke mně –
pojďte k mému srdci – vždyť ono je široké jako celý svět s nebem i zemí
a každý má v něm místo pro sebe, pro život radostný a krásný.

Pojďte blíže ke mně –
pojďte do mé náruče – ona je místem blaženým, připraveným pro mé svaté syny,
kteří mě milují nade všechno.

Pojďte blíže ke mně –
pojďte po můj bok – poznáte, jak vás miluji, čím vám jsem.

8

Uvěřte mi,
jako jste uvěřili Hospodinu, že On je Bůh váš, Zákonodárce života.

Uvěřte mi,
že jsem ten, který pro vás mnoho trpěl, litoval hořce vaší porušenosti a vymýšlel způsoby,
jak vás rychle očistit a přivést do svatého stavu.

Uvěřte mi,
že jsem zmocněn zjevit vám věci nové, že mám úkol přivést vás k Otci
a spojit se s vámi v bratrském svazku tak, že nebude k rozeznání naše duchovní podoba.

Uvěřte mi,
že přišel čas smíření, že nadešla doba přípravy na cestu k Domovu,
který je vám neznámý, protože jste jej opustili dávno a dávno ještě ve věku dětském,
čistém a krásném, plném radosti a nevědomí o zlém.

Uvěřte mi,
že spěchám co nejvíce, abych vás vyvedl z bludných cest života Země
a obrátil vaše myšlenky kýženým směrem do oblastí pokojných,
aby se ulehčilo vám i mně, protože vaše utrpení je mi nesnesitelným břemenem.

Uvěřte mi,
že k vám pošlu opět proroky jako za časů Izraele, aby přinesli mé Slovo
a učili vás pravé zbožnosti.

Uvěřte mi,
že vás mohu omilostnit a učinit zjevovateli duchovního dění,
protože v mé Moci je váš duch i duše, já jim dávám skryté síly i schopnosti,
o nichž lidé nemají dosud tušení, že jsou.

Uvěřte mi,
že vás miluji, toužím učinit vás šťastnými účastníky svého života –
vždyť radostně je otci, kterého děti nejen ctí, ale také nade všechno milují.

Uvěřte mi,
že jsem na vás pamatoval vždycky, rozmnožoval vaše snahy o svatý život
a vytvářel pro něj nejlepší podmínky na Zemi i na Nebi.

Uvěřte mi,
že jsem zarmoucen pro vaši malou víru, vaše zoufalství v dobách soužení,
pro vaše starosti a pochybnosti o mé pomoci.

Uvěřte mi,
že jsem tesknil nad tím, že na mne nevzpomínáte v radosti a nesdílíte ji se mnou,
že pro věci zemské zapomínáte na mou účast s vámi.

Uvěřte mi,
že stále čekám na vroucnost vašich citů, abych ji mohl oplatit stonásobně
a vzít do dlaní vaše srdce a zkrášlit je podle srdce svého.

9

Poznejte,
že dalek jsem panování, dávám přednost láskyplnému životu, z něhož vychází
život čistý jako lilie, cesta radostná a pokojné osudy.

Poznejte,
že nemiluji soudů a rozepří, z nichž vzchází bázeň, hrůza a pláč,
ale že chci, aby každý sám sobě byl soudcem a rád, se vší přirozeností a dobrovolně
nekonal nic zlého, zapovězeného.

Poznejte,
že přemáhám zlé náklonnosti tvorů mírnou mluvou a laskavostí i pokáráním
bez hněvu, neodporuji jejich činům Silou své Vůle, ale že vykonávám soud
nad nimi tak, aby oni sami nad sebou byli zahanbeni – sami litovali, že hřešili.

Poznejte,
jak mám rád projevy tiché zbožnosti, bez okázalých rouch a zlatého nádobí
v chrámové službě – vždyť skromnost a tichost jsou počátkem láskyplnosti, rozkvětu duše
i mého spojení s ní v chrámu jejího srdce, naplněného okrasou z ryzího zlata
ctností lásky – to je mi nade vše.

Poznejte,
co je mi milé – těžko je přece pracovat bez nářadí, léčit nemoc bez léků,
nelze platit dluhy bez peněz – proto poznání je prvním krokem do Nebes,
prvním stupněm vaší svatosti.

Poznejte,
co žádám od toho, kdo mne hledá, neboť nemožno každému vkročit do paláce krále,
kde mnoho strážců střeží brány – oni vyžadují přesné splnění všech předpisů
o oděvech, obuvi i průkazných listinách, na nichž je psáno, kdo že to je a čeho si žádá
na tom, jenž sedí na trůně.

Poznejte,
co značí mé nové Jméno – tomu, kdo to neví, nemohu dát z jeho svatosti víc než přehršli,
jen co by jeho duše nezemřela hlady, až opustí zemi, aby mohla vstoupit aspoň do předsíní,
kde můj hlas je málo slyšitelný, kde je proto málo blaha – málo pokoje.

Poznejte,
jak oceňuji život na Zemi, v utrpení a nebezpečí duše, jak se raduji nad jeho prožitím,
přinese-li užitek a vykoupení ze všeho, čím byla duše pokutována pro přestupování,
nedbání Zákona.

Poznejte,
čím se mi zalíbíte – čekám na vaše zušlechtění, vnitřní čistotu a svatost nedočkavě,
netrpělivě jako otec na dítě, jež dlouho, předlouho neviděl a nepochoval na klíně –
s ním se nepotěšil.

Poznejte,
že na vás žádám zákony Boží znát a je dodržovat, že újmy od radosti jsem neuložil jen vám,
ale především sám sobě, že sám jsem ve všem odříkání první a nejvyšší vzor.

Poznejte,
jak se rmoutím nad světem, trpím hněvy, nesvorností i bojem bratrů, nad pohoršením dětí,
přijímajících od rodičů špatné mravy a jsou hříchy světa narušeny již v životě své matky
přijavše tělo, v němž se člověk stává nepřítelem mého snažení o dobro, lásku a mír.

Poznejte
mou Lásku k lidem dobrým i zlým, ke všemu, co je – vždyť jen pro Lásku
veškerý život střežím a jej znovu celý posvěcuji za nejtěžších obětí.

10

Vězte –
starost mám o vás – život na Zemi je tvrdou školou a podle vysvědčení z ní
jsou určovány vaše příští cesty, práce i postupy, podle nich i já s vámi naložím,
protože je určeno zkoušet ctnosti, vychovávat se k dokonalosti.

Vězte –
je nutné se učit dobru a poznávat jeho určení a poslání, vyspět v činitele moudré
a rozvážlivé, statečné i obětavé, chápat smysl života a vytvářet jeho děje dokonale hluboce,
aby nikdo se již nevymykal z řádu souladného dění, nepůsobil zmatky, obtíže
a nezdržoval tak vývin tvorstva.

Vězte –
velké opatrnosti je třeba a bdění – je mnoho nepřátel kolem vás,
zkoušejících vaši výbornost, způsobí vám nesnáze a protivenství, a tím vás nutí k práci,
dílu, obhajobě dobra, překonávání obtíží i vítězství nad nimi –
naprostému, viditelnému a tak jistému, že se nikdo nepokusí je obelstít,
zvrátit a uzmout mu palmu.

Vězte –
je pro vás dobré a prospěšné trpět, starat se a neustále pracovat, aby váš duch neochabl
v činnosti, oddělen od zdrojů mé Síly po čas tělesného života –
námahou se rozvíjí, roste do velikosti a krásy, tvůrčí moci a schopností v něm skrytých
jako seménka v úrodném poli.

Vězte –
bez práce není plodů na Zemi ani na Nebi, bez přičinění žádné dědictví není zvelebeno,
bez námahy se neodstraní strom položený do cesty, ani trám se sám neotesá
vždy a všude budu práci požehnávat a rukám ukládat díla, protože činnost zvyšuje
a prohlubuje moudrost ducha, dává věčné úkoly myšlení a rozumu.

Vězte –
líto je mi příbytku duše, v němž jsou nastěhováni pokušitelé i strůjci mnohých nemocí,
kteří vzali duši vůli a strhují ji do kalných vod, do cest mělkých i blátivých,
chtějíce ji znečistit, aby se mi znelíbila, abych se od ní odvrátil.

Vězte –
je nutné vyhánět z mysli pokušení, stále čistit dům vlastní duše, aby se uvolnilo místo
pro mé služebníky, kteří do něj vstoupí a přinesou s sebou vzácné duchovní vůně,
vybílí celý příbytek, že nebudu váhat, mám-li v něm zbudovat chrám.

Vězte –
mnoho je třeba rozmýšlení a úvah nad duší, jejíž věci jsou skryté, tajemné,
vzácné a dosud neznámé – vždyť jsem neodhalil, co s ní učiním,
aby se předčasně neoddělila od těla, nebyla v nesnázích a bezradná uprostřed času,
jenž dosud není naplněn jejím pokáním a obrodou.

Vězte –
čistoty vaší duše je potřebí jak soli a chleba, jak Zemi tepla a světla –
zamýšlím ji přizvat k budování nové země, v níž bude prožívat obnovený ráj,
a přeji si, aby to bylo co nejdříve.

Vězte –
mnoho mi záleží na životě lidí – počítám s nimi každičký den prožitý na Zemi,
těším se, že jich přibývá a že se blíží doba, kdy bude poslední den těžkostí
a já budu moci oznámit, že končí i soužení a nastává období klidu a pokoje na dlouhý čas.

Vězte –
obrácení hříšníků na pravou cestu se stane také přes vás, kteří dokonáte své očištění
a stanete se světci – čím větší počet vás bude, tím dříve přijde spása pobloudilým.

Vězte –
horlivá zbožnost je mi vzácná a milá – není-li však naplněna svatým životem lásky a dobra,
stává se nízkou a ještě rezavou mincí, již odhazuji od sebe s velkým zármutkem.

11

Připravujte se
na mé sestoupení do blízkosti lidí – neboť nastal čas vyučování jich o věcech života,
jeho tajemných příčinách, unikajících postřehům rozumu a každé myšlence na lidskou duši.

Připravujte se
na blízký den, kdy duše se stane nevěstou Ducha, s ním se zasnoubí, spojí
a bude pozvána do rajských světů světla a krásy, kde je pravý život, jak je Bohem dán.

 Připravujte
stůl srdce bíle prostřený – neboť zásnuby duše jsou děj posvátný, mystický,
a vyžadují místo okrášlené, kde všem je radostně a šťastně
jak o velkém rodinném svátku v kruhu drahých a nejbližších.

Připravujte
mísu křišťálově čistou pro bílý svatý chléb – není možno posvěcenému přebývat
na místě nečistém a nemytém, kde mají sídlo nepřátelé světla, kteří hodují způsobem hříšným.

Připravujte
nádoby duše na vylití milostí; jsou-li plné vína trpkého a zkaženého,
jak možno do nich nalít rajského nektaru, který je pro vás připraven?

Připravujte
prahy mysli a vydrhněte je do běla – neboť můj pohled prvně na nich spočine
před vstupem do vnitřního domu duše, který je mi otevřen dokořán,
v němž mne vítá dcera i syn – láska a moudrost člověka.

Připravujte
oheň v krbu duše, zapalte jej jiskrou lásky, ať se silně rozhoří a jeho teplo přemůže chlad
Země úporně se deroucí do světnice srdce, kterou jsem si zvolil za příbytek svůj i váš.

Připravujte
mi čisté lože – unaven jsem, toužím po odpočinku u vás, kteří jste mě přijali jako hosta,
přítele i jako drahého člena rodiny, jehož příchod toužebně je vyhlížen u oken i dveří.

Připravujte
komnatu ze všech stran podepřenou sloupy krásně zdobenými,
aby bylo jisté, že nikdo nezboří onu vnitřní svatyni, jíž důvěrně sdílím s duší milovanou.

Připravujte
mysl do tichého stavu – aby se stala místem pokoje, neboť nohy mé spočinou
jen na takovém místě, kde v tichu bílá holubička usedá bez bázně a ostychu přede mnou,
svým Pánem i Přítelem.

Připravujte
city a tvořte z nich jemné tkaniny – mé ruce jsou velmi citlivé
a poznají drahocennou látku, sotvaže se jí dotknou, jen co k ní přiblíží svůj zrak.

Připravujte
mi místo všude, kde jste – já s vámi chci sdílet život ve všech podrobnostech
a žít vám po boku nyní i v budoucnosti, spojíte-li své srdce s mým.

12

Přicházím opět
jako tehdy, kdy mě svět poznal v Ježíši, avšak ne tak zjevně – přicházím skrytě,
bez lidské podoby, abych pokračoval v započaté práci na vykoupení lidstva, spáse všech,
kteří dostali na počátku věcí jméno: boží synové.

Přicházím opět,
avšak, kdo mě pozná? Skryl jsem se dokonale a nikdo neví, kde jsem,
jen ti, kteří věří, že jsem přítomen v srdci člověka, tichém a čistém, pro mne již připraveném,
žijícím bez jiných rádců a prostředníků ze světa Země i onoho.

Přicházím,
neboť čas mě vybízí odhalit konečně svou skrytou práci, službu, navázat spojení
s lidmi, kteří již mají duši očištěnou, hledají mě, jsou mezi křesťany,
ale nevědí, kde je nejlepší výklad evangelií, kde nejlépe se Kristu rozumí,
kde se staví pravé vzory života člověka.

Přicházím
a rozprostírám sítě na zemských vodách, aby vešly do nich rybky, mající znak vyvolenosti
pro život ve vodách křišťálových, jasných, nádherně zbarvených nebeskými světly.

Přicházím,
neb Láska mě poslala k lidem do jejich temných příbytků, abych je učinil čistými,
bílými bez poskvrny, změnil je v domy Boží, v krásné stánky Ducha.

Přicházím
tiše a bez vědomí lidí prohlížet všechny duchovní poklady nastřádané v lidském srdci
i v tajných skrýších, vnitřních podstat člověka, známých jen Vševědoucímu.

Přicházím
a hledám, co kde pro mne připravili moji vyznavači – ti, kteří neustále volají: Pane, Pane…! –
i ti, mě chválící za činy spasitelské – i ti, kteří se stále zamýšlejí nad mými slovy
a pro samé přemýšlení o nich zapomínají podle nich žít.

Přicházím
vzít od nich svěřené hřivny a spočítat jejich hodnoty, zda se zmenšily nebo zvětšily,
jestli duch pracoval či zanedbával dílo, ve spolehnutí na mé milosrdenství nebo na očistce
či přímluvy svatých.

Přicházím,
leč nechci děsit, aby se přede mnou třásli hříšníci, ale chci vydávat milost, ukázat své činy
pro lidstvo, pro jeho radost a pokoj, pro jeho vstup do naprostého dobra v čase nejkratším.

Přicházím
neviditelný, abych překvapil všechny, kteří nad knihami vysedávají vzpomínajíce stále
na minulost, na časy prorocké, a se slovy Písem si hrají jako děti s malovaným obrázkem,
který vzhůru i dolů obracejí, aniž vědí, co na něm je.

Přicházím
říci jasné Slovo Písem o životě křesťana naplněném láskou, o tom, jak třeba žít,
myslet, mluvit, hledat a nalézat i šířit vyšší poznání,
jak dobrem přemáhat zlé a nad ním rychle a provždy zvítězit.

Přicházím,
leč nemnoho lidí o mém novém skrytém působení zví – jen, kolik je nejnutněji třeba
pro naplnění předem stanoveného počtu vykoupených Beránkem i vlastním přičiněním
v čase největší temnoty ducha, jaká přišla na zemský svět z trestu
i pro poslední zkoušky – avšak nejtěžší.

13

Přiblížil se čas
rozeznění tajemných zvuků úst anděla, zvěstujícího počátek velkého dění,
z něhož vzejdou změny na Zemi, proměny života člověka od kořene jeho bytí
až k vrcholům jeho projevenosti.

Přiblížil se rozhodný den,
nesoucí uskutečnění spásy, oživení ducha v lidském těle, jeho vzrůst a rozpětí
do velké síly a moci stavů andělských.

Přiblížila se hodina
mého návratu k moudrým a trpělivým učedníkům, kteří si uchovali živou naději,
že se vrátím dovršit dílo a pojmout v sebe věrné a oddané, čisté a svaté duše.

Přiblížila se doba
promluvení Slova, které nese příkazy Boží, jimiž se začne řídit národ
nesoucí pečeť vyvolenosti pro zvláštní vzácné služby,
i jedinci, toužící vejít do dokonalosti a do přímého spojení se mnou.

Přiblížila se k Zemi Síla Ducha mého
jako neviditelná holubice nesoucí na křídlech dary pro celou Zemi,
zvláště pro ty, kteří ve mně vidí Boha a Pána svého, i pro ty, kdo jméno Kristus opomíjejí
a nehledají v něm svou spásu.

Přiblížila se chvíle
dlouho očekávaná, kdy můj Duch začne znovu vyučovat, vést duchovní práce na Zemi
a osvěcovat temnotu jasným Světlem Pravdy, v němž všechny věci budou mít
svou pravou, nezkreslenou tvář i významy Bohem dané.

Přiblížila se radost
až k lidským prahům – vstoupí k těm, kdo vědí, že ona přijde ode mne jako dar
za vroucí čistou zbožnost, již lidské srdce vylévalo po dlouhý čas
do prostoru Země a člověka.

 

 

                                                                                                                                                                                                                                                                 

 

 

další